Pažáda, prostě pažáda

23. září 2010 v 18:42 | Metztli |  Deníček...
Pondělí 20.září pro mě mělo velký význam: začala jsem chodit na vš. A to konkrétně na Universitu Palackého v Olomouci, obor německá filologie- němčina jako jazyk humanitních věd.
Díky existenci sociálních sítí typu facebook jsem teoreticky znala hafo svých budoucích spolužáků. A abychom do oné Velké učebny nebloudili samotní, dali jsme si spicha v 9:20 před fakultou.
No áno, jedna věc je foto na fb, druhá realita. Absolutně nikoho jsem nepoznávala a myslím, že jsem na tom tak špatně nebyla sama. Naštěstí mám držkou silně prořízlou, a tak jsme se nakonec všici našli.

Ve velké učebně hujersky do 1.lavice ;) Bohužel nám to překazili samotní profesoři, neboť oznámili, že jednoobor k oknu, dvouobor ke dveřím. A my, tedy já, Veronika Amálka Psotková a Markus Proxém Kysela, my jsme samozřejmě seděli u dveří. Během onoho slavného přesunu už jsme si samozřejmě nedokázali sednout k sobě , fňuk.
Čekal nás obálkový systém, tedy zápis do seminářů s využitím obálek ;) Opravdu velmi, velmi spravedlivé. Na 2 ze 6 jsem se nedokázala nacpat k mým slovenským priatělom. Ale jinak celkem dobré, jelikož ani jeden den nebudu mít školu do 18:15. Takže vlastně plán splněn na 150% ;)
Pak s mými milými do banky, na koleje a oni nebozí na přednášku a já domů. Juchůůůů xD

21. září
První hodina na vš: Morfologie mit Herr Břenek. Also, meine pocity? Na ja, guuuuut. Pan profesor velmi milý a příjemný, tedy do okamžiku, než nám napařil test. Nejprve na 3 stránky gramatických pojmů. A pak, když jeden kolega upozornil, že příští týden nic psát nemůžeme, je přeci státní svátek, pan profesor se rozhodl, že nám přidá ještě cca. 8 stran tabulky sloves. Hm, barum nicht… Ale až na tenhle eror
absolutní dokonalost ;)
následovala hodina a půl volna, čím byla vyplněna už opravdu netuším, přeci jen je dnes čtvrtek, a tak daleko má paměť nesahá… Poté jazykové cvičení s rodilým mluvčím, Herrem Stiessem. No ano, asi 10 minut zabitých jen tím, že jsme Němci diktovali česká jména, tedy naše jména a on se nás vždy nejméně pětkrát zeptal, jak že to bylo… Potom seznamovací kolco a Besprech se sousedem a hodina v trapu. A nakonec to, čeho jsem se nejvíc obávala: přednáška. Nejprve Sprachwissenschaft und dann Geschichte. Tak na té první jsem nemusela vůůůůůůůbec bejt, jako. Absolutně totálně jsem nerozuměla. No naštěstí jsem nakonec pochopila, že ten Němčour nám vykládal jen o tom co budem celej rok probírat… A Geschichte? Na ja, das war SUPER!!!! Ich hab' verstehen, also super a pan professor navíc mluvil velmi zapáleně. Sice krapet nervozní z nás byl a velmi zaujímavě se smál, ale ináč pažada xD
A pak domů! Endlich ;)

22. září
No jo, jazykové cvičení začíná v osm, čili já musim vstávat v 6, chjo. Vlak nehorázně plnej a šalina taktéž. Ale na hodinu jsem dorazila včas.
Měli jsme Češku, mluvila úžasně a byla s ní pržča. Opět seznamován formou celkem zábavné hry a dokonce nás pustila dřív ;) Následovala jazykověda. A to teda bylo něco.
Ne že by profesorka Opletalová nebyla žena na svém místě, tím míním zapálená pro věc atd., ale jako o čem to mluvila jsem fakt nepokapila. Naštěstí jsem nebyla jediná, takže Frau Opletalová nakonec začala česky, což mi ale jaksi vůbec nepomohlo. No jo no, hafo pojmů typu morfém, idiom, atp. Ach bože, to se mám vážně naučit? A dělat z toho zkoušku??? No to snad nééééé
Následovala přednáška z filosofie a lingvistiky. Filosofie nepřekonatelná, dokonalá, úžasná, skvělá, báječná. Zato v lingvistice nás paní Křížková potěšila seznamem předrahých výkladových slovníků. Ale tak aspoň mluvila česky, že. A pak první trapas, kterým započalo vše. S Verunkou jsme čekaly na Markuse, který se upsal na proslov ( touží se ztrapnit od Německa po Izrael) a náhle se před námi zjevila společensky oděná dívka s dotazem na aulu. Nevím, kde jsem vzala tu jistotu, ale poslala jsem ji o patro níž. A tak i dalších asi 8 lidí, abych se vzápětí otočila a na mapě zjistila, že aula je na tomhle patře. A tak rychle vysprintovat o patro výš, přece jen, mohli by mě chtít zabít... Jo a proč se vlastně Markus upsal na ten proslov? No protože s Verunkou nebyli na cvíku, tak se šli aktivně omluvit vyučující, ze které ovšem nejprve udělali vyučujícíHO. Ono je ale vážně těžké poznat na německém příjmení, jestli to je muž či žena. Ale jako VÁŽNĚ!!! A Markus pak zakopl na schodech a ... no bylo toho ještě hodně Následoval hodinka a půl volna, během které jsme zašli s Verunkou a Markusem do Meka, kde jsme šli koupit McFlurry a já na tu prodavačku ať Verči nic nedává, jelikož je úchylná. A ta nebohá prodavačka pak vůůůbec nevěděla, co má dělat. Ani peníze si od ní nechtěla vzít. Pak následovala "procházka" na věž s 206 schody a výškou 46m. O můj bože. Ale nakonec jsme se tam vyškrábali, Verunka nás pofotila a pak úprkem na seminář. Jinak těch trapasů bylo nakonec 9, většinu jsem měla na kontě já. To když jsme šli už na seminář a před námi kluci prodávající tkaničky na pomoc postiženým a já tak polohlasně, to abychom je nepředcházeli, že? A oni se samozřejmě otočili s tím, že mě slyšeli... A to Einführung ins Geschichte, kde jsme četli německej švabach. A pak opět hurá domů, najíst a vyčerpáním usnout už v 8.

23. září
IMATRIKULACE. IMATRIKULACE!!! Áno, pažáda. To bylo opravdu pažádní. Smáli jsme se od začátku do konce. Když začaly fanfáry, když nastupovali hotentoti, když hrála česká hymna. Pak během děkanova proslova, kdy jsme se dozvěděli, že nejdůležitější svaly mají muži na místě, které teď pan děkan nebude popisovat pak přísahání po skupinkách, úchylná hudba na pažádní konec a KONEC!!!

A abychom si uvědomili, že jsme už na vysoké škole, tak nám pan děkan nedal v pondělí volno. To už není moc velká pažáda, což?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Miška Miška | Web | 25. září 2010 v 16:44 | Reagovat

Tak to je pážáááádní. A náš říďa se na nás vys*al opět. :( S těma trapáskama to můžu taky vyprávět....ne nechám si to pro sebe. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.