Únor 2012

Odraz

29. února 2012 v 12:10 | Metztli |  Chvilka básnění
Lesklá krása osráží
Vše co oko vidí
Ničeho si neváží
Ani smutku lidí

Nabídni jí sebe aspoň
Ani o chlup méně
Na své ego tiše zazvoň
Třebas bude lépe

Pilulka

29. února 2012 v 12:04 | Metztli |  Erzählungen
Ležela na stole a jakoby na mě pořvávala. Její bělostný povrch pouze předstíral nevinnost. Pomalu mě začínala štvát. Jen si tu tak leží. Jenže já potřebuju pracovat. A ne na ni pořád hledět. Sakra!!! Vztekle jsem vstala a přešla k ní. Vzala jsem ji do ruky. Mazlila se s hladkou svůdností. Oblými tvary. Nakonec jsem zavřela oči a spolkla ji. No, zas tak snadné to nebylo. Rozkousala jsem ji a pokusila se ji nevyzvracet.

Masochistická melancholie

23. února 2012 v 8:15 | Metztli |  Deníček...
Víš, Lásko, když mě melancholie ovládne
Když splín zatne drápy
A pochybnost v srdci se uhnízdí
Víš, pak bolest duši svírá
Slzy se slaně lesknou
A klubko hadů už nedřímá
Stud mě ovládne a všechno je náhle špatně
Ne, Ty jsi báječný
To jen já jsem vadný článek

A na co mi bude limita???

22. února 2012 v 5:41 | Metztli |  Myší maš
Na nic. Samozřejmě. Teda pokud náhodou nemám v plánu učit, popřípadě se stát matematickýmm géniem. Věřím, že pak bych ji asi i potřebovala. Aneb ve škole nás toho učí mraky, ale taky notnou kopu vynechávají. Všechno, co se nám snaží narvat do palic se povětšinou po písemce vykouří, pokud se teda žák vůbec obtěžuje naučit se to. A když ne, tak to málo, co se v hlavě v temném zákoutí schovalo, taky zmizí v okamžiku odevzdání testu, v ještě temnějším zákoutí zvaním ZAPOMĚNÍ.

O madoně a kentaurovi

20. února 2012 v 16:56 | Metztli |  Erzählungen
tahy štětcem pravidelně vířily vzduchem a uvolňovaly vnitřní napětí. Tmavé barvy kontrastující s bělostným plátnem. Štíhlé prsty pokryté šmouhami. Ve vyzáblé tváři výraz štvance. Dokud nebude dílo hotové, nezíská zpět svůj klid.
Vstoupila tiše a pohyb těla zvlnil zlatavý vzduch. Ani se nepodívala, co kreslí. Nemělo to smysl. I kdyby nešlo o metafory, málokdy jí bylo z jeho obrazů dobře. Přistoupila k oknu a upřeně pozorovala mladý párek vrabců, který si stavěl hnízdo. Pracovali ve vzájemné shodě. Smutně se usmála. Ucítila na sobě jeho pohled. Silueta vrhala na zem měkký stín.

Zvláštní talent

19. února 2012 v 16:46 | Metztli |  Erzählungen
Jsem hrozně úchylná...takže v téhle povídce najdete incestní prvky... což tím pádem znamená, že je tu jisté věkové omezení :)
Vaše ;)

Jednoho pošmourného dne přišla do malé horské vesničky podivná dvojice. Muž a žena. Stvůra a kráska. Bratr a sestra. Ti dva se nejprve ubytovali v hostinci, aby si druhého dne každý koupil vlastní byt, na opačných koncích vesnice. Muž byl malíř, dívka květinářka. U něj to páchlo po terpentýnu, u ní vonělo jaro. On byl noční můrou, ona andělským stvořením. Tak odlišní, a přesto příbuzní. Ji si ve vesnici okamžitě zamilovali, kdežto jemu nemohli přijít na jméno. Anna a Pardalus. O ni se chlapci brzy začli ucházet, jemu by ani samotný ďábel nenabídl místo v kotli.

Co by, kdyby?

16. února 2012 v 19:22 | Metztli |  Chvilka básnění
Co by, kdyby?
Nebyly by chyby!

A co ještě?
Nezbyly by třešně.

DEUTSCHES WORT, das ich am wenigstens mag...

16. února 2012 v 19:18 | Metztli |  Hochschule
…ist das Verb hassen. Verschiedene deutsche Wörter haben in sich selbst Gefühle. Bestes Beispiel sind Diminutiven. Wenn man Kätzchen sagt, es klingt einfach gut. Kätzchen trägt in sich gutes Gefühl, ich kann darüber etwas vorstellen und es geht um nichts Negatives.

Arktický letní semestr

13. února 2012 v 19:13 | Metztli |  Deníček...
A tak jsme zase začli válčit. I když, my už ani ne. S kulometnou jistotou už moc dobře víme, co nás čeká a nemine a na ten Damoklův meč už si pomalu zvykáme. Jojo, vysoká je sice ráj, ale těžce vykoupený a vydřený mnohdy až na krev.

Komedie omylů aneb Lukášová, ty debile

12. února 2012 v 12:23 | Metztli |  Deníček...
Včera jsme s Vlčkem oslavili Valentýna. Ne že bych snad neuměla číst nebo snad trpěla nevědomostí- ta je však nemožná, všude vidíme, že 14. února je svátek zamilovaných-, ale prostě vzhledem k tomu, že to vychází na úterý, kdy jsme oba ve škole- už jsem se chlubila, že je to opět vztah na dálku? Ne? Tak TEĎ- samozřejmě se neuvidíme, neb jako vzorní vysokoškolští studenti se přece neulíváme. No dobře, ulíváme, ale ne zase moc často.