Vlčí tlapka II.

20. dubna 2012 v 17:26 | Metztli |  Vícekapitolové
Původně jsem neměla v plánu napsat jakékoliv pokračování, ale včera jsem nějak... se to stalo no. Tak se omlouvám všem zúčastneným a všem, co to omylem rozkliknou. Následuje hrozná krávina, dámy a pánové.
Vaše ;)

Unaveně jsem dosedla na postel. V poslední době jsem byla pořád unavená. A taky mi bylo zle. Oprava: nám. Absolutně se mi nikam nechtělo. Zašátrala jsem po mobilu, abych zrušila dnešní schůzku s agentem. Stejně jsem nic nenapsala. Poslepu jsem cosi naťukala a odeslala. Už jsem se chtěla šťatsně svalit do postele, když mě mobil prostřednictvím hlasu mého milovaného jediného nastávajícího- neměla bych to říct naopak?- upozornil, že dnes už bych se opravdu mohla konečně rozhodnout, jakou chci barvu šatů. Zavrhli jsme bílou, černá byla v pořádníku. Stejně jako zelená a ocelově modrá. Dál už jsem se ve vnitřním monologu nedostala- volala mě má nejlepší kamarádka- záchodová mísa..

Když jsem se v deset unaveně vyhrabala z postele, drtil mě ukrutný hlad. Sešla jsem do kuchyně a přemýšlela. Jed jsem, sněd jsem kaši z rendlíka, krajáč mlíka, děvečku s jetelem a tebe, znojemská okurko, tebe taky sežeru. Asi prasknu. Jo, prasknu a bude mi líp. Protože takovouhle snídani nemůže nikdo přežít: dva rohlíky se šunkou a marmeládou, řízek ze včera, kousek bábovky, kyselé okurky a trojúhelníček taveného sýra. Zapito čajem a kávou. Hmm, nezemřu, hodím pokec se svou nejlepší kamarádkou...
Pomalu jsem se šourala k ordinaci svého milovaného jediného nejlepšího. Každý den jsme obědvali spolu. Jenže... achjo. Jeho nová sekretářka mě ničila. Nikdy bych to Baxovi nepřiznala, ale... sakra sakra sakra sakra sakra. Musí mít modelku zrovna v době, kdy se předpokládá, že budu tloustnout a tloustnout a.. hmmm.
"Ahoj," usmála se na mě svým americkým úsměvem číslo 137890.
"Ahoj. Marek tam někoho má?"
Přikývla. "Ale poslendí půl hodina."
Bože, za co mě trestáš. Půl hodiny v její blízkosti?!?! Dosedla jsem do měkoučkého křesla a snažila se ignorovat jak její zkoumavý pohled, tak rostoucí břišní špek.
"Promiň, můžu mít osobní otázku?" prolomila ticho. Málem jsem leknutím vyskočila z kůže.
"Jistě."
Vstala a zvolna obcházela stůl. Mohla jsem si tak dopodrobna prohlédnout její dokonalé tělo. Dlouhé nohy, dokonale padnoucí sukni, haleknu (až moc dlouho jsem se zastavila u rozeplých knoflíčků a nádherných pevných prsou). Štíhlá, dlouhonohá, dlouhovlasá brunetka. Zastavila se přímo přede mnou, upřeně se mi zahleděla do očí a po pár napjatých vteřinách...
"To je teď nějaká nová móda nosit šaty naruby?"
No samozřejmě. Lukášová pro oči nevidí. Měla jsem na sebe vztek a to ze dvou důvodů. Zaprvé, že jsem kretén a zadruhé, že jsem kretén. Nejsem už ani schopná správně se oblíct, vidí mě takhle dokonalá sekretářka mého dokonalého snoubence a já se snad před ní ještě rozbrečím. Nenenenenenenene!
Konečně se otevřely dveře a on se objevil i s nějakou postarší dámou. Mile se na ni usmíval a i ona vypadala uvolněně. Když mě uviděl, úsměv se ještě prohloubil. Nikdo to nechápal, ale za těch 9 let vztahu jsme do sebe byli pořád stejně bláznově zamilovaní.
"Vevčičko," sklonil se k polibku.
"Vlčku," zašeptala jsem do sametových rtů.
"Jde se papat, abys byla pěkně zdravá a silná. Ty i naše miminko. Ale teď povídej. Jak ses měla a jak je Ti?"
Sekretářky si ani nevšiml. A-chachachachacha....hmmm. Ne že by mě to snad nějak zajímalo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 *Katie* *Katie* | Web | 20. dubna 2012 v 18:33 | Reagovat

promin za reklamu ale.. Prosím právě začínám se psaním povídek tak mohli by jste si to přečíst? Ano je to o 1D. Ode mě ani nic jiného čekat nejde. Děkuju předeem..       http://onedirectionuk.blog.cz/ Btw: jestli si to přečtete prosím napište coment :))

2 Bax von Roster Bax von Roster | Web | 21. dubna 2012 v 11:25 | Reagovat

:D :D :D To je drsné! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.