Červen 2012

#3 Čokoláda

28. června 2012 v 15:30 | Metztli |  1000 věcí
Kafe, čaj a čokoláda. Tři věci, bez kterých teoreticky nemůžu žít. Bez čokolády hlavně v době, kdy je ve slevě a maminka ve špajzu nashromáždí strašně moc Milek. To pak až nezdravě často navštěvuju třetí poličku a mlsám. A pokud doma není, musím se bez ní obejít, jinak to prostě nejde. Tedy, ne úplně, čokoládový puding je doma skoro vždycky, stejně jako hořká čokoláda, popřípadě v nouzi nejvyšší kakao. Měla jsem období, kdy jsem opravdu denně musela sníst aspoň pásek čokolády, jinak jsem umírala. Dokonce bývala doba, kdy jsem nepila kafe a dopovala se touhle sladkou dobrotou. Spotřeba před maturitou rapidně vzrostla. Teď, i když už jsem najela na kofein, si stejně nechávám cpát na uklidnění. Každopádně by se dalo říct, že závislost už na ní nemám. Dokud jsem neochutnala jednu Milku...

Pařmeni a můj milovaný

27. června 2012 v 20:34 | Metztli |  Deníček...
V sobotu jsem zase po dvou týdnech byla se svým drahým milovaným jediným, a protože nám kamarádka dala volňásek do CineStar, byl program prakticky daný. Už jen najít film, co se vleze do časového rozmezí 15:00-19:00. Což se nakonec ukázalo jako problém. Vybírala jsem mezi Líbáš jako ďábel, Madagaskar 3 a Pařmeni. Na první film byly rozporuplné reakce přátel a druhej zase nelákal, no vyhráli Pařmeni (Few Best Men). Trailer vypadal lákavě a miláček se nakonec vyjádřil pro. Tak jsem film zamluvila a udělala blbost v podobě zkoumání recenzí. Prakticky to všude zezupali. Pak se těšte do kina. A víte co? Nakonec to byla solidní prča.

Tam kdesi uvnitř ve svém nitru

24. června 2012 v 20:33 | Metztli |  Chvilka básnění
Tam kdesi uvnitř ve svém nitru hýčkám si pestrou květinu
Tam kdesi uvnitř vím že z hříchů zvládám každou sedminu
Tam kdesi uvnitř ve svém nitru přiznávám se ke všem hrůzám
Tam kdesi uvnitř spílám lichotím modlím se k múzám

Tam kdesi uvnitř ona květina je živa mou fantazií
Když bys ji viděl tvář se ti hned smíchem zjizví
Však já si ji hýčkám a když je toho náhle moc
Pak tahle květina je nad propastí vratký most

SMS na dobrou noc

21. června 2012 v 12:48 | Metztli |  Deníček...
Může to být jen pár slov naťukaných v rychlosti, nebo rozsáhlá zpráva plná něhy. Nesejde na tom, jak je tahle maličkost dlloouhá. Už půl roku mi každé ráno a každý večer chodí sms od přítele a stejně tak já jemu píšu. Ale někdy se stane, že zpráva neobsahuje ta dvě hloupá slova. Možná proto, že spěchal. Možná proto, že mu únavou padala víčka. Možná, že při psaní už i spal. Nebo možná proto, že je tam napsat nechtěl. Ta poslední varianta je nejděsivější. Ta poslední varianta mi včera nedovolila usnout. Hloupá sms. Pitomé vyznání lásky.

Za hranice reality

20. června 2012 v 8:56 | Metztli |  Erzählungen
Nemohla tomu uvěřit. Tak se přece jen podívá někam daleko. Všechno zlé bylo pryč a teď už budou jen spolu. Nikdo jim nestojí v cestě. Konečně. A na oslavu vítězství- letecky na deset dní na Rhodos. Nedokázala mu za ten dárek dostatečně poděkovat. Neměla slov. Její oči zářily štěstím. A teď na ni čeká balení. Za tři dny odlétají, to má nejvyšší čas. Ačkoliv On jistě ještě nezačal. Usmála se a vytáhla kufr. Takže, zásadní otázka? Co všechno si vezme?

Dals mi celý svět

18. června 2012 v 16:51 | Metztli |  Vlčí časy
Dal´s mi, dal´s mi ÚSMĚV
Znovu´s naučil smát
Skládat svět z nádherných vět
Přestat se zoufale ptát
Dal´s mi, dal´s mi ŽIVOT
Znovu´s naučil být
Vylívat vodu si z bot
Nepřestávat snít

Prázdniny!!! Ferien!!! Volno!!!

15. června 2012 v 10:43 | Metztli |  Deníček...
Ano, ano, ano! Neočekávané se stalo skutečností a slečna Lukášová si od středy válí šunky. Má totiž prázdniny!!! Až do 17. září nechci o škole slyšet ani bž. Ok, tak to asi i uslyším, ale nemám v plánu tam jet. Pche! Musí se nabrat síly na třeťák, což znamená 71 kreditů, bakalářka, uzavřít tři moduly... no fuj bleeee. Ale teď je mi to šumafuk, jelikož a pročež si míním užít ty nádherné tři měsíce volna. A vzhledem k tomu, že mě můj drahý milovaný noch nicht neposlal do hájíčka zelenýho, tak máme dnes půlroční výročí (Lásko, miluju Tě :*) a vypadá to, že prázdniny strávíme spolu. Hauuuu!!! Plány? Jasně že jsou.

Jedinečnost chvíle

13. června 2012 v 20:08 | Metztli |  Chvilka básnění
Krása té jedinečné chvíle, kdy jsme byli jedno tělo jedna duše
Skrývá se v konturách noci jako tuše
Už se neopakuje

A i když spolu budem objevovat jeden druhého zase a znova
Nebude to už nikdy tatáž řeka tatáž voda
Do které vstoupíme

Krásně odporná

12. června 2012 v 10:45 | Metztli |  Chvilka básnění
Co dnes světem vládne a podmaní každou hlavu?
Je to krása co vytrhne tupce z jeho stavu.
Každý za ní utíká chce ji lapit do svých pastí
Nevadí že rozum ani do hsrti nezchrastí.

Co dnes každý pro onen pomyslný ideál udělá?
Z toho by se snad i sám Caesar podělal.
Zobat prášky xkrát denně na tamto i tohle
A v reálné světě se jen málokterá pohne.

Jedna malá holčička onemocněla,...

10. června 2012 v 17:41 | Metztli |  Vícekapitolové
…a to bylo špatné. Nesnášela nemoci. Zaprvé musela být doma. A zadruhé… vám to možná přijde směšné, ale nedokázala polknout prášek. Prostě jí to nešlo. Takže pokaždé, když byla nemocná, ptala se, jestli bude mít prášky. Odpověď zněla skoro vždy ano. Pak se ptala, jestli se musí polykat. A skoro vždy se ozvalo ano…
Co jí bylo tentokrát? Skolila ji chřipka. A ano, dostala léky. Každé ráno jí je maminka rvala do krku, div se nepozvracela. Dnes byl pátek. Od rána jí bylo špatně. Pátek, poslední den. Bude víkend… Proč jen se do školy nechodí i v sobotu a v neděli?