Splynutí

2. června 2012 v 11:23 | Metztli |  Erzählungen
Dívala jsem se na důvěrně známou tvář, přesto jako bych ji viděla poprvé. Rozčepýřené vlasy, vysoké čelo, linie obočí. Ve skořicových očích světla radosti. A lásky. Úzké rty se jemně usmívaly. A ruce se zvedly. Schovala jsem se do jeho náruče. Do jeho vůně. Do mého soukromého světa bez problémů a starostí. Můj vesmír.
Pevně mě svíral. Nemuseli jsme nic říkat. Neviděli jsme se pouhé dva týdny, no jako by to byla věčnost. Všechny starosti zmizely jako mávnutím kouzelného proutku.

Zvedla jsem k němu oči. Neměl rád, když viděl moje slzy. Jenže já si nemohla pomoct. Byl mou oporou. I kdyby trakaře padaly, věděla jsem, že by přijel a zachránil mě ze spárů draka. Nemusela jsem s ním prožít staletí abych věděla, že tohle je navždy. Nemuseli jsme se vidět, přesto mě nebudil strach, že to skončí. Tohle ne. Ono spojení. Souznění duší.
Nebyla to láska na první pohled. Když jsme se poznali, nestál o žádnou. Já ale stála o něj a moc. Musela jsem si sice počkat, ale kdo si počká, ten se dočká.
Palcem setřel slanou stopu na tváři a políbil ji.
"Čičí."
"Mňau," pípla jsem.
Usmál se a sevřel ještě pevněji. Jakoby se bál, že se rozplynu. Přestala jsem držet slzy. V poslední době mě dojalo kdeco, no Bax na tom měl velký podíl. Stačilo, aby mi popřál nějak láskyplněji dobrou noc a už jsem slzela.
A teď? Bylo toho moc. Zkoušky, strach z neúspěchu a tím pádem omezených prázdnin. Ale všechno jsme zvládli. Oba. Rozprostíralo se před námi nekonečné volno. Dlouhé dny a ještě delší noci, co uplynou jako dech víl.
Všechno na nás čekalo.
Léto se svým slunečním úsměvem.
Hvězdné nebe plné přání.
Doteky slibující chtíč.
Láska.
A my dva.
"Miluju Tě," zašeptal.
"Miluju Tě," vydechla jsem a polykala slzy.
Sklonil se. Jeho rty pohladily mé.
Navždy.
Jen on. A já.
Jen my.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Sances Sances | Web | 2. června 2012 v 11:42 | Reagovat

Kéž by to takhle šlo i v normálnim světě..

2 metztli metztli | Web | 2. června 2012 v 11:44 | Reagovat

[1]: nejkrásnější na tom je, že jde :)

3 krysiik krysiik | Web | 2. června 2012 v 12:11 | Reagovat

[1]: Ono to jde. Jen stačí chtít. A to z obou stran. :)

4 metztli metztli | Web | 2. června 2012 v 12:52 | Reagovat

[3]: přesně tak :) nesmířit se s ničím menším než vzájemnou úctou a láskou a respektem :)

5 Barbora Čecháková Barbora Čecháková | E-mail | Web | 2. června 2012 v 14:29 | Reagovat

Krásné :)

6 Bax Bax | Web | 2. června 2012 v 19:58 | Reagovat

Děkuju krásko :-*

7 metztli metztli | Web | 2. června 2012 v 20:31 | Reagovat

[6]: já děkuju :* za to, že jsi, že jsi se mnou, za Tvou trpělivost, za Tvou něhu a Lásku :* miluju Tě :*

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.