18.den MEME

23. srpna 2012 v 13:33 | Metztli |  MEME- 30 dní
Věřit znamená být silný, pochybnosti oslabují. To jsou slova moudrého pana Churchilla. Ten o tom snad něco věděl. Věř a víra tvá tě uzdraví, což je lidové moudro. Víra je dar, nelze ji vnutit; buď je, anebo není. Pokud bych měla říct jednou jedinou větou, v co věřím, bylo by to souvětí, ve kterém bych vyjmenovala spoustu faktorů. Jedním z nich by byla láska.

Jsem jeden z těch nenapravitelných romantiků s lehce cynickým pohledem. Ale na lásku mi nesahejte, věřím v ni. Věřím, že existuje ta pravá, jediná a nesobecká láska. Láska, kdy je pro vás vším vidět štěstí v očích milované osoby, i kdybyste tím štěstím nebyli vy. A rovnou se přiznávám, že takové lásky nejsem schopná. Pokud bych přišla o svého současného partnera kvůli jiné ženě, se kterou by byl absolutně- bezvýhradně- šťastný, já bych rozhodně šťastná nebyla.
Věřím ve spravedlnost. Tahle víra sice dostává denně zabrat. Ale já prostě věřím, že jednou se to všem těm sviním vrátí. Možná to bude dlouho trvat, ale dojde na to. Na každou svině se najde řezník nebo jak se to říká. Boží mlýny melou, ale pomalu. ALE melou. Věřím jim. Sice to znamená, že jednou si tu tlamu nabiju i já, ale dobře mi tak.
Věřím v přátelství. Takové to opravdové. V přátele, co vám poví pravdu do očí, ačkoliv není příjemná. Poví vám, co si opravdu myslí, dají vám to prostě sežrat, pokud to potřebujete. A ne že za zády, ale pěkně do očí. Věřím v přátele, co se za vás postaví, i když u toho nebudete. V přátele, co s vámi budou sdílet dobré i zlé. Co vás v nouzi nepošlou do temných míst zadelí. Nějakým podivným hnutím osudu pár takových mám. Děkuju.
Věřím v lepší zítřky. Tentokrát se jedná o velmi soukromou víru. Věřím, že i když to teď já ani partner nemáme zrovna ideální, tak jednou to bude dokonalé. Už jsme si to spolu zkusili na týden. A já věřím, že jednou těch dokonalých týdnů bude celý život. Věřím, že všechny problémy vyřešíme a společně zvládneme, a pak už bude všechno fajn. A kdyby ne, tak spolu to prostě zvládneme. Tak. Jsem romantik, ale co naděláte.
Věřím v boha. V nějakého boha. A nemusí být nutně ten křesťanský. Věřím totiž, že nad námi je nějaká vyšší síla, která nad námi bdí. Občas nás nakopne, abychom se k něčemu konečně odhodlali, občas nás nechá vymáchat se v louži a pěkně nás tam podrží klidně ve svátečních bílých šatech, jindy nás přes tu louži přenese bez jediného smítka. Představa, že tam nahoře nikdo/ nic takového není, tak to nezvládám. Nevím, kdo nebo co to je. Ale v tohle věřím.
Věřím v sílu myšlenky. Pokud ráno vstanu a rozhodnu se, že ten den bude prostě fajn- a třeba jen proto, že slunce vykreslilo přes žaluzie na parkety zajímavý ornament- tak ten den bude fajn. Ano, jsou věci, které neovlivním. A problémy mohou přijít kdykoliv. Ale když se na ně budu dívat optimisticky, zvládnu je lépe. Ne všechny a ne vždy. Ale někdy, někdy ano. Funguje to. Sama jsem si to několikrát ověřila. Stačí jen nepochybovat.

A nakonec, protože jsem střelená a nemůžu napsat normální a klidný článek, dodávám, že "věřím ve vůni vítězství".
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.