Září 2012

Pracovní i laskavý víkend

30. září 2012 v 19:05 | Metztli |  Deníček...
Druhý týden semestru se na mě začala podepisovat únava a věřte nebo ne, ani čtyřdenní víkend někdy člověku nestačí na regeneraci a na stihnutí opravdu všeho. Ne že bych toho měla nějak moc, ale pořád mám jisté problémy se čtením německého textu. V tom slova smyslu, že neustále dokola znovu a zas hledám jedna a ta samá slovíčka, která sice nemají na pochopení textu extrémní vliv, ale mě to štve, že jim nerozumím. A taky je faktem to, že čtu německé novely a podobné ptákoviny mnohem pomaleji než ty české. A víte co? I když jsou na tom všichni moji spolužáci stejně, štve mě to,

Je mi to jedno jedno jak

30. září 2012 v 14:00 | Metztli |  Chvilka básnění
Je mi to jedno jedno jak
Chci létat jako pták

Je mi to jedno jedno jak
Prostě se jen tak smát

Je mi to jedno jedno jak
Vlastně mi chybí jen takt

28.den MEME

30. září 2012 v 12:00 | Metztli |  MEME- 30 dní
Něco, co ti schází

Ale toho je strašně moc. A vůbec nechápu, jestli se to bude chtít někomu číst. Je to totiž trapná snůška pitomých keců. Ostatně, v poslední době blog tak moc zanedbávám, do ničeho se mi nechce, je to prostě hrůza. Takže, co mi schází?

27.den MEME

29. září 2012 v 12:00 | Metztli |  MEME- 30 dní
Jaký problém jsi měla?

Chmm. Tohle se mi nelíbí. Zavání to něčím negativním. A mně se zrovna chce být pozitivní až běda. Ale dobrá teda. Jaký jsem měla problém? Ten poslední lehce přetrvává, ale už to není tak děsivé. Předpokládám, že to je jen stres a děs z toho pitomého ročníku (mein Gott, kolikrát si tu budu ještě stěžovat?). Každopádně budu doufat, že si to nepřečte můj drahý milovaný jediný, jinak mě požene k doktorovi.

26.den MEME

28. září 2012 v 12:09 | Metztli |  MEME- 30 dní
Jaký typ lidí tě přitahuje?

Lidé inteligentní. Ačkoliv si pak vedle nich čas od času připadám jako idiot.
Lidé milí. Protože co s naštvanými prasátky?
Lidé chápaví. Nemusí chápat každej můj krok, ale aspoň maličko.
Lidé praštění. Svůj k svému, jak se říká.

Víš,...

25. září 2012 v 7:09 | Metztli |  Vlčí časy
Víš, zjistila jsem, že je vlastně úplně jedno, jak dlouho se známe
Víš, ono je vážně všechno jedno, podstatné je, že jeden druhého máme

Víš, občas si říkám, že nejsem pro Tebe dost dobrá a raději nechat jít Tě mám
Víš, problém je v tom, že na to jsem příliš sobecká a nikdy se k tomu neodhodlám

Co jinýho mi taky zbývá...

22. září 2012 v 15:35 | Metztli |  Erzählungen
Věřím na víly, to víte že jo, děti. Jen věřte. Vono vás to jednou přejde, a pak to bude moc špatný. Žádný zuby pod polštářem, žádný cukroví na zápraží (pochválena budiž Amerika...) a už vůbec žádný snění. Vám to může bejt jedno, ale co já? Ach, já se ještě nepředstavila, co? Ehm, ehm. Jsem- prosím slavnostní virbl- víla. A věřte mi, v dnešní době to není žádnej med.

Spoutaná

20. září 2012 v 22:08 | Metztli |  Něžně svůdné
Už to tu dlouho nebylo, tak si to zopáknem, co vy na to? 18+, opět sága vlček a čičí, jelikož ho mám fakt daleko a moc mu chybí, potřebuju o tom aspoň psát. Tož tak. Užijte si to. Stejně jako si to (třeba?) užila čičí ;)
Vaše

Seděla jsem u pc a přemýšlela, co budu dělat, až odjede. Teda krom toho, že budu brečet. Přemýšlení bylo ukončeno jeho hlasem nebezpečně blízko mého ucha.
"Jsi nadržená, čičí?" Vmáčkl se za mě na židli a tlapkama začal okamžitě šátrat pod tričkem.
"Nevím," odpověděla jsem popravdě, což prakticky vzápětí nebyla pravda, protože nenechavé vlčecí tlapky sklouzly proklatě nízko. Slabě jsem zasténala. Jako na povel mě k sobě pevně přitiskl a pokračoval v dráždění dál. Pomalu jsem se sesouvala ze židla, tiskla se k jeho horoucímu tělu a pomalu se ztrácela. Přesně v tu chvíli mě chytl za ruku a strhl na postel. Páskem mi svázal ruce za zády a vzápětí mě kousl do krku.
"Líbí se ti to, co?" šeptal.
"A-ano..."

A už je to tu zase...

20. září 2012 v 7:00 | Metztli |  Deníček...
Další semestr, tentokrát ve znamení deštivého počasí a nevím čeho všeho ještě. Díkybohu za rozvrh do středy (jo, provokace). Ačkoliv je fakt, že začínám pochybovat o vlastním duševním zdraví, jelikož a pročež bych měla během tohohle semestru napsat dvě seminárky po 10 stránkách, přečíct cca 20 knih, udělat 6 zkoušek ke státnicím a během toho se i snažit spát a jíst a nějak jakože přijatelně fungovat.

04 Mail

17. září 2012 v 6:26 | Metztli |  Trest boží
Drahá tetičko,
Už se nemůžu dočkat, až se zase uvidíme. Vážně mi chybí tvůj náhled na život. Navíc jsi jediná z Velkých, kdo je trochu normální. Koukni se na Odina. Přijde ti normální pověsit se na x dní na strom jenom proto, abys odhalila tajemství run? Obětovat samu sebe pro sebe??? Ne, to opravdu není normální. A tenhle člověk mě vychoval. K tomu přidej fakt, že jeho kůň je můj nevlastní bratr a má osm noh. Můžu já být psychicky zdravá? Osobně o tom pochybuju. Nebo Loki. Mění se v kdejakou potvoru, ale aby se občas zajímal o vlastní dceru, tak to ani omylem. A o matce snad raději pomlčet.