Prosinec 2012

Jaký to byl rok, jenž právě končí

31. prosince 2012 v 16:49 | Metztli |  Deníček...
Vzhledem k tomu, že se kaledář dopracoval ke svému konci, vyrážejí lidé do ulic a mně se nechce jít učit, rozhodla jsem se něco napsat. Taková lehká sumarizace. A obávám se, že bude velmi velmi... nijaká. Takže, jaký byl můj rok 2012?

Krize

29. prosince 2012 v 21:26 | Metztli |  Deníček...
Včera jsem byla relativně v pohodě, svědčí o tom i článek o mojí nadrženosti. Každopádně, dnes mě chytla krize. Taťkovi jsme dnes dávaly dárky k narozkám, takže jsem musela sáhnout mezi balíčky určené.. pro Baxe. Ach jo. Na poličce mám ještě nezabalenej hrníček s notama... Pak se tatínek vrhl na hlavolam a nešel mu složit. Poučení pro příště? Nedávat hlavolamy jako dárky. Jelikož jsem se s tím skládáním štvala asi 2 hodiny! A protože nejsem trpělivá, tak jsem byla na konci náležitě vzteklá.

Chybí mi...sex...

28. prosince 2012 v 22:00 | Metztli |  Deníček...
Pomalu se smiřuju s tím, že už nejsme "my", jen já a on. Snažím se s tím nějak vyrovnat, no vzpomínky mě dohání snad všude. Sice tu zůstává malá naděje, že se k sobě ještě vrátíme, po zkouškovém si o všem znovu promluvíme. Chybí mi a to tak, že hodně. Nejhorší na tom všem je, že jsem si byla jistá, že tahle láska neskončí. Že se vezmeme, budem mít dva caparty a budeme spolu šťastně žít až do smrti. Zazvonil zvonec... no a pohádky je konec...

první Bolesti

25. prosince 2012 v 15:21 | Metztli |  Deníček...
Veselé Vánoce… to určitě. 15. to byl rok a najednou je to všechno pryč. Pořád to nedokážu pochopit. Nemůžu, nechci. A strašně to bolí. Nejraději bych sedla na vlak a jela za ním, klekla na kolena a prosila, prosila, aby se vrátil. Momentálně nechci nic jiného. Je mi z toho až zle. Podělala jsem to horem dolem. Obvinila ho z malicherností a použila tak děsivá slova. A teď bych je nejraději vzala všechny zpět. Ještě ve středu jsem měla radost, když se to večer urovnalo a začalo to spět k lepším dnům. Ach bože, já nechci. Ne, prosím, prosím. Ne…

Zpověď bezvěrce

21. prosince 2012 v 20:10 | Metztli |  Chvilka básnění
Viděl jsem růst sloupy Babylonu
No viděl jsem i jejich pád
Slyšel jsem zoufalství jeho zvonů
A pozoroval maření snah

Viděl jsem pyramidy Egypta
A vykradače hrobek
Neunikla jediná krypta
Ani královský bobek

Za hranice reality

19. prosince 2012 v 21:08 | Metztli |  Chvilka básnění
Otevři mysl a odleť pryč z nudy dnů
Zboř hranice realitě, nadechni se snů

Otevřeš mysl a zavřeš oči
Jen buď svým vlastním kočím

Rok

15. prosince 2012 v 15:00 | Metztli |  Deníček...
Má lásko,

dnes je to na rok přesně, co jsem Tě poprvé uviděla. Nešlo o lásku na první pohled, ale na první písmeno. Bála jsem se, že až se uvidíme, nebude to ono. A taky nebylo. Ještě lepší, nesrovnatelně lepší než při psaní. Tvé oči, hlas, úsměv...naše spojené dlaně... první polibek, který měl být objetím...

Brzo se zblázním, definitivně

10. prosince 2012 v 19:45 | Metztli |  Deníček...
Krom toho, že v poslední době zanedbávám blog jak jen to jde, mi začíná šplouchat na maják. Není na tom ve výsledku nic divného, vysokoškolským flákačům se blíží zkouškové. tedy, ty flákače brte s rezervou. Je mi jasné, že se tu najde spousta poctivých lidí, co se učí. Narozdíl ode mě, nutno podotknout. Ve finále to vypadá tak, že stejně nic nedělám, neučím se, sedím u pc a pařím nějaké stupidní hry, abych vzápětí mohla být hnusná a protivná, protože nic nedělám a tím pádem budu mít nádherné Vánoce mit Deutsch.

Poslední dobou

8. prosince 2012 v 18:49 | Metztli |  Deníček...
...sem si tak všim, že můj život je jak zmatenej film...
Ale ne, vlastně si nemám nač stěžovat. Spíš jde o to, že začínám být tak nějak celkově otrávená. Nic se mi nechce, na nikoho nemám náladu- tady existují výjimky, ale jedna je v Chrudimi a další v Ově-, nechce se mi ani psát. Od přítele jsem ve čtvrtek dostala jako předčasný dárek k narozeninám knížku s názvem Lhář. Je od polského autora, ale to je všechno nepodstatné. Podstatné je, proč mi zrovna tohle dílo vybral. Pokud hodíte očkem doleva, do menu, zjistíte, že tam je rubrika s názvem Boží trest. Když jsem vymýšlela ono jméno, líbila se mi dvojznačnost, ale pochybuju, že si to někdo vyložil jako "skvělý" trest. Ale to je taky jedno. Faktem je, že se tam pokouším o něco jako městskou fantasy s prvky severské mytologie.