Sezení druhé

18. ledna 2013 v 13:58 | Metztli |  Projekty
Článek je z úterka a objevuje se tu až teď čistě proto, že mi čas od času nejede blog. Jako vůbec. No, jistě si dovedete představit moje nadšení... takže tak.



To si odskáče, napadlo mě při pohledu na stále prázdný papír. Teď si vážně nemůžu dovolit tvůrčí krizi. Takže, položme se na otázku- kde ksakru je?! Vstala jsem a šla zalít rooibos. Fajn, už jí i čajem podlízám. Grrr... nalila jsem si plný hrnek, spíš hrnec a naplnila i menší hrníček. Pro ni. Po sté jsem koukla na hodinky. Z plánovaného hodinového tvoření asi nakonec nic nebude.
15. ... ne, nemysli na něj, ne...
"Nazdar," ozvalo se mi u levého lokte.

"Zabiju tě," oznámila jsem do prostoru. "Popřípadě ti vypovím smlouvu."
Usrknutí a ticho. Foukání, usrknutí, mlasknutí. "Dobrej čaj."
Mlčela jsem.
Konečně přilezla k papíru. Vrhla na mě zkoumavý pohled. "Podívej, já chápu, že potřebuješ psát. Je mi to víc než jasný. Ale.. tobě by se chtělo do slzavého údolí?"
"Ani to nezkoušej s obviňováním," zavrčela jsem a mrkla po řezáčku.
"Chmpf. Dobře, fajn. Kašlala jsem na práci. Spokojená?"
Mlčela jsem.
"Ale tak snad mám nárok na volno. Byly Vánoce..."
"Kašles na mě už nějakej ten pátek."
"Ale když ty jsi hrozně nevycválaná. Nemáš cíl, trpělivost..."
Chytla jsem ji za ten listový obleček. "Jestli nemáš na programu dne nic lepšího, než mě obviňovat, tak rovnou vypadni."
Třeštila na mě oči. Jakmile jsem ji postavila zpátky na stůl, schovala se za hrnek. A já čekala.
"Kolik stránek?" ozvalo se po chvíli.
"Aspoň 4."
"Termín?"
"Konec ledna."
"Dobře, to zvládnu," vykoukla. Jen jsem se na ni dívala. Zrudla, rychle vypila čaj a chystala se zmizet.
"Hmmm... děkuju za čaj. Byl moc dobrej."
Přikývla jsem, vzala hrníček a nesla ho do kuchyně. Když jsem se za 5 minut vrátila, byla pryč.
Vysmrkala jsem se, zakázala si zase brečet a vrátila se k učení. Nezbývá doufat, že se vrátí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arvari Arvari | E-mail | Web | 18. ledna 2013 v 15:02 | Reagovat

Zcela nepochybně se vrátí. Múzy jsou mrchy, ale nemůžou bez nás žít. I kdyby se stokrát tvářily, že opak je pravdou... :-D

2 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 19. ledna 2013 v 8:37 | Reagovat

[1]: Letmo citajuc som myslel, ze pises "muzi jsou mrchy!". Ale to bola moja chyba. Pekny vikend Vam obom...

3 Succuba Succuba | Web | 19. ledna 2013 v 18:40 | Reagovat

Trošku mi to připomíná jednu moji děsně sprostou povídku o básníkovi a jeho můze. :D A nebo moje občas artikulované, občas čistě fantazírované rozhovory s jedním z mých druhých já. Musíš na ni zatlačit, to půjde. (Mě pomáhá, když mi někdo náhodně hodí první větu nebo slovo.) ;)

4 metztli metztli | E-mail | Web | 24. ledna 2013 v 14:39 | Reagovat

[3]: sama se sebou si taky povídám, v tom nejsi sama ;) no jo, zatlačit... abych ji přitom nerozmáčkla..

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.