2160 hodin

23. března 2013 v 22:45 | Metztli |  Milý vlku,...
90 dní, tedy 2 160 hodin (v 17:06), jednoduše 3 měsíce. Tři nekonečně dlouhé měsíce, co jsou snad věčností, od doby, kdy jsem to tak kolosální podělala. Tři měsíce a nic se nezměnilo. Teda, něco jo. Jsem o 6 kilo lehčí, fakt super. O hodně smutnější. Ale pořád stejně zamilovaná. Tři měsíce. Chybíš mi a asi nemám co víc k tomu říct. Pořád dokola poslouchám všechny písničky, cos mi nazpíval. Nic se nezměnilo.

Včera jsem si vzpomněla náhodou na to, žes mi někdy říkal "mozková". A tak všelijak. Tři měsíce. Pořád Tě miluju. Změní se to někdy? Přestanu po Tobě někdy tak zoufale toužit? Chtít Tě zpět? Možná. A možná taky ne. Tři měsíce. V průběhu toho prvního jsi mi dal několikrát naději, vzpomínáš? Hned třetí den jsi navrhl pauzu. A já idiot si tehdy myslela, když jsme se potom o nás v lednu bavili, že to nemá smysl. Že bez Tebe můžu žít. Idiot, co k tomu dodat? 15.ledna jsem Ti pověděla pravdu. A celý ten den.. bože, jakoby se nic nestalo. Vypadalo to tak doknale. Vážně jsem věřila, doufala jsem, že se vrátíš. Dokonce jsme si i psali smsky. Bože... ještě pořád mám poslední měsíc a kus v mobilu. Nechci je smazat. 19.ledna jsi naději zabil, tak trochu. Spíš přizabil. Není moudré posílat slečnu do háje s tím, že ji miluješ, ALE. 30.ledna jsi mě smazal ze svýho života. Ten den jsem neustála. Bolelo to. Bolí. Navzdory tomu všemu je maličkatá jiskřička naděje to jediné, co dává smysl současné existenci. Miluju Tě, odpust, to se jen tak nezmění. Tři měsíce. Čekala bych klidně roky a asi i budu. Zbytečně? Možná. Možná ne. Byl jsi mojí poslední nadějí. Na lásku. Na spásu. Na všechno krásné. Tři měsíce.
Miluju Tě, Marku :*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Victer Victer | Web | 24. března 2013 v 9:48 | Reagovat

Ráda bych ti pozvedla sebevědomí, ale asi se mi nechce lhát.
Dva roky jsem stále zamilovaná do svého bývalého přítele a neumím s tím udělat vůbec nic. Myslím, že jsme na to kratké a že to chce prostě čas.. Uvidíme, jestli nám vyjde vstříc.
Hodně štěstí. :)

2 Sussanah de Silva Sussanah de Silva | Web | 24. března 2013 v 11:20 | Reagovat

Holky, nevím, kolik vám je let, ale myslím, že už jsem zažila dost, abych mohla s klidem v duši říct, že když se jen malinko otevřete přítomnosti, že se na vás někdo usměje a vy na toho minulého pitomce zapomenete :-)
třeba ne hned, ale určitě jo, jen to musíte sami sobě dovolit ;-)
a nechci znít jako nějaká věkem sešlá rašple, jen to prostě vím :-D

3 metztli metztli | E-mail | Web | 24. března 2013 v 13:43 | Reagovat

[1]: to je v pohodě :) víš, z jednoho rozchodu jsem se léčila tři roky, takže... I tobě hodně štěstí :)

[2]: 22, sice se tak nechovám, ale bohužel, už 22. A v pohodě, nezníš :) ono máš asi pravdu, ale někdy je to k uzoufání nemožné...

4 silentday silentday | Web | 24. března 2013 v 14:47 | Reagovat

"Přijde den, kdy láska vrátí se k nám..." Možná máš ponětí z jakého je to seriálu, já ho bytostně nesnáším. :D Ale v tohle věřím. Nic není zbytečné a všechno zlé je pro něco dobré.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.