Znát

9. dubna 2013 v 11:23 | Metztli |  Chvilka básnění
Touha stará jak lidstvo samo provázející mysl od Pradávna
Mnoho podlehlo nevyhrál žádný
Popadla jednou i moudrého a vzdělaného Fausta
Přišel Mefistoteles zrádný



Chtěla bych vědět co mě čeká za dalším rohem
Kudy se dát a co srdce leká
Kdy pokleknout před tím správným bohem?
Pradávná touha odvěká

Poznat svůj osud a vědět kdy bojovat či stát
Slzy ronit či se smát
Chtěla bych se Tvůrce Všehomíra ptát
Čím se v Životě stát

Ta touha sídlí hluboko v těle a hlodá
Napadá troufale
Je jak nemoc co pokoj duši nedá
Nežít už zoufale
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 9. dubna 2013 v 12:11 | Reagovat

Prekrasne...ale radsej nie! Nechcej to prilis detailne vediet!

PS Fantasticka kocka, ta s tym vlkom!

2 Lady Lady | Web | 9. dubna 2013 v 16:51 | Reagovat

Ta první sloka mi trochu hapruje, ale jinak moc povedené! :)
(Ber to s rezervou, rozumím poezii asi jako koza petrželi.)

3 Jackie Jackie | E-mail | Web | 9. dubna 2013 v 20:18 | Reagovat

Krásně napsané! :-) Zrovna mám takovou hloubavou náladu a Tvoje básnička mě přiměla se zamyslet. :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.