Dvě duše, jedno tělo

5. května 2013 v 22:30 | Metztli |  Erzählungen
Po čtyřech dnech konečně zase spolu. Čekals. Miluju tvoji nejistotu pokaždé, když se vidíme. Jako bys čekal, že sen bude u konce. Že nepřijde další polibek. Ale přijde. Jsi tomu vůbec rád...? Ruku v ruce cestou na vlak. Povídat si, téměř bezstarostně. Téměř, na studenstvo přišly kruté časy zvané zkouškové. Postávat v posledním vagónu. Tisknout se k tobě, líbat rty a vědět, že se to líbí.


A pak tě konečně povalit na postel a hrát si. Odhazovat oblečení jako starou, zbytečnou kůži. Ochutnávat tě, zas a znova. Vychutnávat si tvou blízkost, tak opojnou. Tady polechtat jazykem, tam podráždit zuby. Schovat se, tak odhaleně toužící, pod peřinu, k tobě. Na okamžik skrytá před celým světem.

Tvé prsty bloudící po horké kůži. Žár pronikající celým tělem. Tak omamný. Jako horečka. Nemocná, nemocná touhou? Tvé prsty, tak opovážlivé i vítané. Skláníš se nade mnou. Jedno tělo. Dvě duše. Jedna touha. Plnící se. Tak šťastný úsměv. Ne odlesk či vzpomínka. Opravdový.

Skláníš se nade mnou. Ztracen v žhnoucím žáru. Dovolils mi všechno. Být s tebou, ne však tvá. Podivné přátelství, o tolik obohacené...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 King Rucola King Rucola | E-mail | Web | 6. května 2013 v 4:27 | Reagovat

No dobre. Drzim palce na skusky...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.