Game of Thrones

2. srpna 2013 v 22:22 | Metztli |  Erzählungen
Že si někdy napíšu něco takového, to by mě snad ani ve snu nenapadlo. Jenže jsem prostě příliš velká fanynka nejen seriálu, ale i knih. A protože v tom nejsem sama a drahým dráčkem neustále hodnotíme, jak je Arya roztomilá a úžasná a vlastně i šukatelná (koneckonců nejen Arya), vzniklo tohle. Víceméně psáno právě pro dráčka, proto tam nevystupuje můj milovaný Jaime. Jen Ary a Matka draků. G.R.R. Martinovi se tímto hluboce omlouvám. Ale to prostě nešlo vydržet.


Nová královna byla dobrá, mnohem lepší než ten prolhaný spratek Joffrey! I po tolika letech musela Arya přemáhat děsivý záchvat vzteku. A nechal zabít Mycaha. A její Nymeria... povzdechla si. Škoda mluvit. Ani na svou sestru už se nemohla zlobit. Odpustila jí, co jiného, když umírala. Ale nová královna...
Aryiny myšlenky převalovaly královnin návrh. Ochutnávala ho, ohmatávala a zvykala si na něj. Provdat se. Jen to královna řekla, Arya měla chuť vysmát se jí, nebo utéct. Naštěstí to byl pouhý návrh. Královna slíbila, že ji nebude do sňatku nutit. Sama se odmítala znova provdat.
Arya nechala služebnou, aby ji oblékla do jednoduchých šatů a učesala. Lítostivě si vzpomněla na putování s Cleganem. Možná toho psa nesnášela, ale aspoň ji nenutil nosit dlouhé šaty. S podobně ponurými myšlenkami mířila do královniných komnat, aby spolu povečeřely. Obě byly poslední ze svých rodů. Arya sice ztratila mnohem víc než královna, ale dokázaly se pochopit. Navíc měla draky. A ty si Arya opravdu zamilovala.
Přede dveřmi stáli dva strážní, snědí, s dlouhými copy. Arya se nikdy nenaučila vyslovit jejich jména, ale naštěstí to nevadilo. Podstatné bylo, že se na ni muži mírně usmáli a pustili ji ke královně.
Dany stála na balkóně. Rudě zlaté paprsky slunce se třpytily v dlouhých bělostných vlasech, které Arya musela zas a znova obdivovat.
"Vaše Veličenstvo," pokusila se o úklonu, ale Dany ji chytla za ruce.
"Pro tebe jsem Dany, Aryo," usmála se na dívku.
Arya přikývla a nechala se usadit ke stolu. Sansa by věděla, jak královně pochválit šaty nebo vlasy. Sansa vždycky znala ta správná slova. Arya nad tím pár okamžiků dumala, ale nakonec se pustila do jídla. Měly kapouna a divočinu. Nakládané cibulky, pálivé papričky, spoustu zeleniny a ovoce. A samozřejmě víno, která se Arya naučila velmi brzo pít a to ve velkém množství. Jedině pak mohla klidně spát.
"Přemýšlela jsi o mém návrhu?" Zeptala se Dany, zatímco obírala kapouna.
"Chvíli," přiznala Arya.
"A?"
Pokrčila rameny. "Nevím. Pořád si myslím, že na to mám spoustu času. Navíc, kdo by mě chtěl?" S nakrčeným obočím se kriticky zamyslela sama nad sebou.
Všichni, chtělo se Dany vykřiknout, ale ovládla se. "Jistě by se nějaký nápadník našel, Aryo. Ale jak už jsem ti slíbila, nebudu tě do ničeho nutit."
Arya se vděčně usmála a znovu sklopila oči k jídlu. Někdy, když se na Dany dívala, nerozuměla svému tělu. Chtěla se dotýkat těch dlouhých hebkých vlasů, možná dokonce líbat její rty? Zatřepala hlavou, aby se takových myšlenek zbavila.
Dany trápily podobné problémy. Aryin místy chlapecký půvab ji velmi přitahoval. Sledovala ji, když trénovala šerm nebo střelbu z luku. Společně pak jezdily na dlouhé vyjížďky a povídaly si. Dany vzpomínala na svého milovaného khala a občas, ač nerada, na sera Joraha. Arya jí zase vykládala o svých bratrech, Gendrym a Horkém koláči a samozřejmě o vlcích. Jenom své vlčí sny si nechávala pro sebe.
Dívky povečeřely a teď i s poháry vína shlížely na Královo přístaviště.
"Mám ráda večery. Dívám se na hvězdy a představuju si, že na mě Drogo dohlíží," šeptla Dany a smutně se usmála.
Arya večery nenáviděla a taky to řekla. "Nesnáším je. Znamená to, že bude čas jít spát a to znamená noční můry."
"Můžeš tu zůstat," navrhla Dany, zdaleka ne poprvé. Ale poprvé nebyla odmítnutá. Arya krátce přikývla a poděkovala. Ne vždy vypila dostatek vína. Ne vždy víno zabralo...
A tak Arya po dlouhé době neměla spát sama. Byla z toho nervózní. Sansa takové události zbožňovala. Se svými stupidními kamarádkami štěbetaly, chichotaly se a povídaly si dlouho do noci. A přesně tyhle stupidity teď vyváděla s Daenerys. Jenom to chichotání chybělo. Obě popíjely a rozhovor se stáčel ke stále soukromějším tématům.
"Jorah tě miloval. Proč ses na něj tak zlobila, když tě políbil?"
Dany si povzdechla. "Byla jsem zmatená. Tesknila jsem po Drogovi. A navíc, byla jsem jeho královna! Tohle si ke mně nesměl dovolit."
"To říkáš vždycky," mávla Arya znechuceně rukou. "Ale teď buď upřímná. Líbilo se ti to?"
Královna přikývla. "Líbilo. A co ty, Aryo? Nikdy si o žádném muži nemluvila."
"Žádný nebyl," zasmála se dívka a koukla přes pohár vína na Dany. "Už nemám co pít, zaběhnu do kuchyně pro další víno," vyskočila z postele a bosky běžela pryč.
Cítila se podivně lehká. Chtělo se jí tančit, udělat něco šíleného. Poskakovala po pravé noze, potom po levé a tiše se u toho smála. S vínem pak už šla opatrně, nechtěla vylít ani kapku. Když ale otevřela dveře Danyiny ložnice, nikde dívku neviděla.
"Dany? Mám víno," zavolala a hned doplnila oba poháry. Když se královna neobjevila, jen pokrčila rameny, vzala ten svůj a zalezla si do vysezeného důlku v posteli.
Konečně se otevřely dveře a vešla královna. Arya proti své vůli zalapala po dechu. Byla tak krásná. Dany byla oblečená v kratičké poloprůsvitné košilce, která měla řadu průstřihů zdobených stříbrnými řetízky. Arya tak získala dokonalý přehled nad královniným tělem.
"Líbí se ti, co vidíš?" Dany se lehce červenala, díky čemuž byla ještě krásnější.
"Jsi nádherná," zašeptala.
Královna se usmála a vlezla si k Arye. "Moje služebná Irri mě toho hodně naučila. Nemusíš se vdávat, Aryo, jen mě neodmítej," a políbila překvapenou dívku na rty. Nejdřív lehce, jako zatřepotání motýlích křídel. Postupně se Aryiny rty stávaly poddajnější, až se nakonec lehce pootevřely. Dany toho využila a jemně ji ochutnala jazykem. Dívka tiše zasténala.
"Tohle... co to...?" Arya lapala po dechu a zmateně se na svou přítelkyni dívala.
"Nelíbilo se ti to?"
"O to nejde! To přece -"
Ale dál už se nedostala. Dany ji povalila na postel a obkročmo si na ni sedla a začala ji líbat. Tentokrát mnohem divočeji. A Arya se nebránila. Nejdřív sice byla zmatená, ale její tělo se situaci brzo přizpůsobilo. Nakonec zvedla ruce a opatrně svou královnu pohladila po stehnech. Dany její dlaně vedla výš, na boky a břicho. Přitom se na ni škádlivě usmívala. Stáhla si košilku a přitiskla si dívčiny ruce na svá ňadra. Stále ji vedla, nutila ji mačkat je a hladit, ale Arya nebyla hloupá a brzy nápovědu už nepotřebovala. Nakonec královnu sama políbila a zbavila se i svého oblečení. Dany jazykem přejela po hrotech bradavek, které okamžitě ztvrdly. Prsty pomalu klouzala níž. Na bříško, boky a stehna. A potom se opatrně dotkla místečka mezi štíhlýma nohama. Arya vytřeštila oči a zasténala. Dany se chtělo smát. Políbila svou krásnou vlčici a polibky následovaly cestu prstů. Když pak jazyk polechtal ono citlivé místo, Arya přestala vnímat okolní svět. A Dany věděla, že vyhrála. Lízala ji, prsty jemně tiskly poštěváček. Když se pak odvážila sklouznout prsty níž, ucítila, že je Arya vlhká. Zaposlouchala se do jejích stenů a zvolna zajížděla dovnitř a zase ven. Zas a znova, znova a zas. Dokud Arya nevykřikla a tělem neprošlehla slastná křeč. Dany ji ještě chvíli jemně dráždila, potom vtiskla poslední polibek a olízla vlhkost ze svých prstů.
"Jsi sladká," zašeptala jí do ucha.
Arya otevřela jedno oko. "To, cos udělala..."
"Hmmm?"
"Naučíš mě to?"
"Samozřejmě, moc ráda."
Arya se usmála a políbila ty úžasná rty.
"Skvělé. Chci ti to totiž oplatit."
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 hellboy hellboy | Web | 2. srpna 2013 v 23:45 | Reagovat

Game of Trones je nejskvělejší seriál:)) pěkně píšeš

2 es ef es ef | Web | 2. srpna 2013 v 23:56 | Reagovat

konec mě překvapil, wau. ale je to výborné

3 Vendy Vendy | Web | 3. srpna 2013 v 0:28 | Reagovat

No tohle... ale proč ne. V tom divokém světě se dělo ledacos! ;-)  :-)
Proč mám pocit, že je to nápověda, jak všechno dopadne? Cersey pryč, Sansa pryč, ser Jorah pryč... jen draci zůstali. (A kdoví jestli v plném počtu... 8-))

4 Ann Taylor Ann Taylor | Web | 3. srpna 2013 v 8:49 | Reagovat

Přesně jak říká komentář nade mnou, proč ne, dělo se tam ledacos :D Ale stejně, upřímně, nejsem si jistá, že kdyby do toho šla jedna, tak ta druhá taky. Ale o tom je fanfikce, že :D

Jinak ten seriál mám ráda, knihy zatím číst nechci, ale pořád se musím smát tomu prožívání všech úmrtí...přijde mi, že právě to, že už od první řady je očividné, že umřít může kdokoli a kdykoli, tak že to vlastně šokující není a tak nějak není proč to prožívat. Krutosti a smrt a krev jsou očekávané a běžné. Naopak nenadálá smrt někde, kde to běžné není, to je mnohem větší šok :D

5 Metztli Metztli | E-mail | Web | 3. srpna 2013 v 11:34 | Reagovat

[2]: děkuju :) jsem ráda, že to bylo aspoň trochu překvapivé :)

[3]: tedy, nápověda je to jen částečná. Mám přečtené 3 knihy a je jich mnohem více, takže opravdu nevím, jak to se všemi dopadne. Co ale vím a co se v povídce promítlo, je ser Jorah, kterého Dany opravdu pošle pryč.

[4]: no, je fakt, že tohle je první knižní série, kde se bojím skoro o každou postavu :D ale o to je to lepší, řekla bych :) když to srovnáš třeba s HP, tam bylo jasné, že ten obrýlený skrček musí přežít do 7. dílu. Takže... takže tak :D
jinak máš absolutní pravdu :)

6 veny veny | 6. srpna 2013 v 22:50 | Reagovat

Dějově tuctové - propagace lesbické lásky morálně upadající. Jako ukázka slovní zásoby a větných spojení to je na velmi dobré úrovni.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.